|
|
Vliv sešlapu na vegetaci teplomilných trávníků
Vacková, Nikol ; Horčičková, Eva (vedoucí práce) ; Husáková, Iveta (oponent)
1 Bylo už mnohokrát prokázáno, že vegetace se vlivem sešlapu (antropogenního i zvířecího) výrazně mění. Cílem této práce bylo shromáždit dostupné informace o těchto změnách a vlivech vedlejších faktorů, zejména se zaměřením na teplomilné trávníky (Festuco-Brometea). Vegetace na sešlapem disturbovaných plochách je už od pohledu výrazně nižší, má menší pokryvnost a objevuje se zde více holé půdy. Obnažením půdy dochází ke zvýšení teploty a většímu odparu vody. Vlivem změn klimatických podmínek na mikrostanovišti se mění i diverzita zde rostoucích druhů. Vegetace se však nemění pouze na sešlapávané stezce, ale i v jejím blízkém okolí, a to až do vzdálenosti 2 metrů od stezky. Vegetace nejnáchylnější k sešlapu, a nejvíce podléhající změnám, je vegetace vlhkých stanovišť. Nejodolnější je vegetace teplomilných suchých trávníků. Vliv na změnu vegetace má také chování, početnost a intenzita procházejících zvířat. Zvířata během svého procházení vegetací roznášejí semena a napomáhají tak šíření rostlin i mimo jejich původní areál rozšíření.
|
|
|
Úloha ochozů volně žijících kopytníků ve vegetaci teplomilných trávníků
Vacková, Nikol ; Horčičková, Eva (vedoucí práce) ; Mládek, Jan (oponent)
Živočichové ovlivňují vegetaci v mnoha různých směrech. V této práci jsme se zaměřili na vliv volně žijících kopytníků u nás (prase divoké, jelen evropský, jelen sika, srnec obecný). Tito živočichové ovlivňují vegetaci pastvou, okusem, defekací, procházením a dalšími činnostmi. Rozhodli jsme se studovat vliv procházení. Procházením zvířat se v krajině tvoří ochozy, které při dlouhodobém procházení mohou být viditelné již na první pohled. To je způsobeno zejména sešlapem, který ovlivňuje vegetaci různými způsoby. Cílem této práce je zjistit, jak vegetace teplomilných trávníků (Festuco-Brometea) reaguje na dlouhodobý sešlap způsobený divokou zvěří. Zjistili jsme, že na ochozu se vyskytuje větší množství odhalené půdy, méně stařiny a výrazně nižší vegetace, než ve vzdálenosti 2 metry od ochozu. Na ochozu a v jeho těsné blízkosti je mírně vyšší diverzita rostlin, než v kontrolních snímcích. Přímo na ochozu se vyskytují druhy přizpůsobené sešlapu, jako je Plantago media, zatímco 2 metry od ochozu už se začínají vyskytovat drobné keře (např. Rubus, Crataegus). Pomocí Ellenbergových hodnot jsme zjistili, že na ochozu rostou spíše světlomilné druhy a v kontrolách druhy potřebující větší vlhkost a více dusíku. Pomocí transplantačního experimentu jsme zjistili, jak vegetace reaguje na zavedení / vyloučení...
|
|
|
Úloha ochozů volně žijících kopytníků ve vegetaci teplomilných trávníků
Vacková, Nikol ; Horčičková, Eva (vedoucí práce) ; Mládek, Jan (oponent)
Živočichové ovlivňují vegetaci v mnoha různých směrech. V této práci jsme se zaměřili na vliv volně žijících kopytníků u nás (prase divoké, jelen evropský, jelen sika, srnec obecný). Tito živočichové ovlivňují vegetaci pastvou, okusem, defekací, procházením a dalšími činnostmi. Rozhodli jsme se studovat vliv procházení. Procházením zvířat se v krajině tvoří ochozy, které při dlouhodobém procházení mohou být viditelné již na první pohled. To je způsobeno zejména sešlapem, který ovlivňuje vegetaci různými způsoby. Cílem této práce je zjistit, jak vegetace teplomilných trávníků (Festuco-Brometea) reaguje na dlouhodobý sešlap způsobený divokou zvěří. Zjistili jsme, že na ochozu se vyskytuje větší množství odhalené půdy, méně stařiny a výrazně nižší vegetace, než ve vzdálenosti 2 metry od ochozu. Na ochozu a v jeho těsné blízkosti je mírně vyšší diverzita rostlin, než v kontrolních snímcích. Přímo na ochozu se vyskytují druhy přizpůsobené sešlapu, jako je Plantago media, zatímco 2 metry od ochozu už se začínají vyskytovat drobné keře (např. Rubus, Crataegus). Pomocí Ellenbergových hodnot jsme zjistili, že na ochozu rostou spíše světlomilné druhy a v kontrolách druhy potřebující větší vlhkost a více dusíku. Pomocí transplantačního experimentu jsme zjistili, jak vegetace reaguje na zavedení / vyloučení...
|
|
|
Vliv sešlapu na vegetaci teplomilných trávníků
Vacková, Nikol ; Horčičková, Eva (vedoucí práce) ; Husáková, Iveta (oponent)
1 Bylo už mnohokrát prokázáno, že vegetace se vlivem sešlapu (antropogenního i zvířecího) výrazně mění. Cílem této práce bylo shromáždit dostupné informace o těchto změnách a vlivech vedlejších faktorů, zejména se zaměřením na teplomilné trávníky (Festuco-Brometea). Vegetace na sešlapem disturbovaných plochách je už od pohledu výrazně nižší, má menší pokryvnost a objevuje se zde více holé půdy. Obnažením půdy dochází ke zvýšení teploty a většímu odparu vody. Vlivem změn klimatických podmínek na mikrostanovišti se mění i diverzita zde rostoucích druhů. Vegetace se však nemění pouze na sešlapávané stezce, ale i v jejím blízkém okolí, a to až do vzdálenosti 2 metrů od stezky. Vegetace nejnáchylnější k sešlapu, a nejvíce podléhající změnám, je vegetace vlhkých stanovišť. Nejodolnější je vegetace teplomilných suchých trávníků. Vliv na změnu vegetace má také chování, početnost a intenzita procházejících zvířat. Zvířata během svého procházení vegetací roznášejí semena a napomáhají tak šíření rostlin i mimo jejich původní areál rozšíření.
|
|
|
Vliv prasete divokého na vegetaci semixerotermních trávníků
Horčičková, Eva ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hejcmanová, Pavla (oponent)
Předmětem studia této práce jsou disturbance způsobené prasetem divokým (Sus scrofa) a jejich vliv na vegetaci semixerotermních trávníků (Festuco-Brometea) s dominujícím druhem Brachypodium pinnatum. Výzkum se odehrával ve Vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách. Rytí divokých prasat tvoří důležitý zdroj disturbančního režimu v této opuštěné, původně zemědělské krajině. Vegetace uměle vytvořených disturbancí byla porovnávána s nenarušenými kontrolními plochami i s vegetací disturbancí přirozených. Experimentální plochy byly založeny v létě 2007. Po zaznamenání původní vegetace došlo k mechanickému odstranění drnu. Následná sukcese byla každoročně sledována. Zároveň bylo třikrát ročně prováděno mapování přirozených disturbancí v okolí experimentálních ploch. Důvodem bylo zjištění potenciálních zdrojů diaspor a frekvence jevu na krajinné úrovni. Taktéž byl vytvořen seznam všech nalezených druhů v okruhu 2 m, 4 m a 16 m od experimentální plochy. Výsledky: Disturbance zvyšují druhovou bohatost a prostorovou heterogenitu semixerotermních trávníků. Na experimentálních disturbancích se vyskytovaly druhy, které nebyly zastoupeny v nenarušeném okolí. Tyto druhy patří především mezi hemikryptofyty a druhy s dlouhodobě persistentními diasporami. Složení vegetace experimentálních disturbancí nejeví závislost na...
|
host ::
RSS.